Kdo má možnost zvolit si vhodný termín stěhování do zahraničí, tomu bych poradil, aby bral v potaz především roční období a lokalitu, kam stěhování probíhá. Právě to totiž může významně ovlivnit celý průběh stěhování a mimo jiné i zdravotní stav organismu.
Stěhování na sever. Kdo se stěhuje na Skandinávský poloostrov nebo do Dánska, měl by si uvědomit, že stěhování v chladném období roku tu může být velmi komplikované a svým způsobem i nákladné. Můžete uvíznout v kolonách na silnicích a mrazivé počasí také může znepříjemňovat samotný stěhovací proces při nakládce a vykládce předmětů. Další komplikací může být omezená délka slunečního svitu v důsledku polární noci, což se zvláště nepříjemně může projevit v oblasti za polárním kruhem.
Stěhování na jih. Rozhodně bych neuvažoval o stěhování do zahraničí do Španělska, Portugalska nebo jižní Itálie v červenci a v srpnu. Být zasaženi tropickými vedry na našem území a pokračovat v tom i v cílové destinaci, to rozhodně není nic příjemného. Dlouhodobé vystavování organismu velmi vysokým teplotám může způsobit vážné zdravotní problémy, například cévní mozkovou příhodu nebo infarkt myokardu.
Stěhování o víkendech. Rád bych se také pozastavil nad víkendovým stěhováním. Chtít všechno stihnout během pátku, soboty a neděle, přestěhovat se z České republiky do Nizozemí a v pondělí tam nastoupit do nového zaměstnání, je šílený nápad. Na stěhování byste si měli vyhradit více dnů volna, v ideálním případě alespoň dva nebo tři dny dovolené. A stěhování o víkendu přesunout na všední dny, například na středu a čtvrtek. O víkendech a svátcích totiž platí na většině evropských dálnic v určitých hodinách zákaz vjezdu nákladním vozidlům s návěsem nad 3,5 tuny. Já bych se přestěhoval ve středu, ve čtvrtek a v pátek bych si vzal volno a volný by byl i víkend, což by mohlo stačit pro vybalení věcí a zabydlení na novém působišti.
